REVIZE STROJNÍCH ZAŘÍZENÍ (9.10.2024)

 - NORMY A MĚŘICÍ POSTUPY PRO ZKOUŠENÍ BEZPEČNOSTNÍCH OPATŘENÍ.

Zkoušení bezpečnosti elektrických strojů je jedním ze základních ochranných opatření, která podniky používají k odvrácení nebezpečí ohrožení života a zdraví. Mezi nejčastější zdroje nebezpečí patří kromě elektrochemické koroze a zkratového proudu také nebezpečí výbuchu a požáru, výskyt nebezpečného elektrického oblouku a dotykového proudu. Proto musí být stroje pečlivě testovány před prvním uvedením do provozu a také v pravidelných, periodických intervalech a po dokončení jakýchkoli změn nebo úprav.

TRVALE ÚČINNÁ OCHRANNÁ OPATŘENÍ

ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI ZKOUŠEK

KLÍČOVÉ ZKUŠEBNÍ SEKVENCE A MĚŘENÍ

• Zkouška spojitosti ochranného vodiče: Odpor každého obvodu ochranného pospojování mezi svorkou PE a příslušnými body v obvodu ochranného pospojování, se měří zkušebním proudem v rozsahu nejméně 0,2 A a přibližně 10 A. Vzhledem k tomu, že větší proudy zvyšují přesnost výsledků zkoušky, zejména tam, kde převažují nízké hodnoty odporu (tj. větší průřez a/nebo kratší délka vodičů), umožňuje PROFITEST PRIME také měření se zkušebním proudem 25 A. Zkušební proud musí být odvozen z elektricky odděleného napájecího zdroje (např. SELV, viz IEC 60364-4-41) s maximálním napětím naprázdno 24 V AC nebo DC. Naměřená hodnota odporu musí být v očekávaném rozsahu podle délky, průřezu a materiálu příslušného vodiče ochranného pospojování. Uzemněný zdroj PELV může zkreslit výsledky měření a z tohoto důvodu se nesmí používat. Tuto měřicí úlohu lze provést časově úsporným způsobem s proudem 200 mA a automatickou změnou polarity pomocí přístroje PROFITEST PRIME.
• Testování proudových chráničů: Pokud jsou použity proudové chrániče RCD, musí být jejich funkce ověřena v souladu se specifikacemi výrobce. Požadavky na zkoušky systémů TN odpovídají normám ČSN 33 2000-4-41 a ČSN 33 2000-6. Skupina norem IEC 60364 je rozhodující v případě systémů TT a IT. Charakteristické hodnoty pro nadproudové ochranné přístroje a impedance obvodů musí být takové, aby při poruše se zanedbatelnou impedancí mezi fázovým vodičem a ochranným vodičem nebo obnaženými vodivými částmi došlo ve stanoveném čase k automatickému odpojení napájení.
• Měření impedance poruchové smyčky: Pro měření impedance poruchové smyčky se musí použít měřicí přístroj, který je v souladu s ČSN EN 61557-3. Zkoušený stroj musí být připojen k napájecímu napětí se stejnou frekvencí, jaká je jmenovitá frekvence napájecího napětí v místě zamýšlené instalace. Pokud v průběhu měření dochází v síti ke kolísání napětí, lze na základě několika měření vytvořit platnou střední hodnotu. Při vyhodnocování naměřených hodnot je třeba vzít v úvahu celkovou chybu ± 30 %. Vzhledem k tomu, že měření se obvykle provádí s vodičem o teplotě +20 °C, musí být teplota vodiče +80 °C uvedená v normě ČSN EN 60909-0 stanovena přepočtem pomocí korekčního faktoru 1,24. Vzhledem k odchylkám frekvence, řízení fázového úhlu, průběhům napětí a monitorování zemních poruch je měření impedance poruchové smyčky u strojů s měniči frekvence problematické nebo dokonce nemožné. V těchto případech by mělo být měření impedance poruchové smyčky nahrazeno pečlivým testováním ochranného vyrovnání potenciálů stroje a elektrické soustavy přímo na místě. Do přístroje PROFITEST PRIME byly nainstalovány zkušební programy pro všechna relevantní měření impedance smyčky bez proudového chrániče, s proudovým chráničem typu A, s proudovým chráničem typu B a s IΔN/2 (motory).
• Zkoušky izolačního odporu: Při těchto měřeních se stejnosměrným napětím 500 V mezi vodiči silového obvodu a systémem ochranných vodičů nesmí izolační odpor klesnout pod hodnotu 1 M. U některých částí elektrického zařízení, např. přípojnic, systémů vodičů nebo lišt a skluzných kroužků, je přípustná nižší hodnota, a to nejméně 50 kΩ. Pokud elektrické zařízení stroje obsahuje přepěťová ochranná zařízení, která mohou být během zkoušky spuštěna, je přípustné je odpojit. Alternativně lze zkušební napětí snížit na hodnotu nižší, než je ochranná úroveň přepěťových ochranných zařízení (ne však nižší než špičková hodnota horní meze napájecího napětí). Přístroj PROFITEST PRIME je schopen provádět tato měření postupně nebo s rampou.
• Zkoušky napětí by měly být prováděny zkušebním přístrojem, který vyhovuje normě ČSN EN 61180-2, a síťová frekvence zkušebního napětí musí být 50 nebo 60 Hz. Maximální zkušební napětí musí být přiloženo mezi vodiče silového obvodu a obvod ochranného pospojování po dobu přibližně 1 s. Maximální hodnota buď odpovídá dvojnásobku hodnoty jmenovitého napětí pro napájení zařízení, nebo může být stanovena na hodnotu 1 000 V. Požadavky na zkoušku jsou splněny, pokud nedojde k žádnému rušivému výboji. Součásti a zařízení, které nejsou dimenzovány na toto zkušební napětí nebo již byly napěťově zkoušeny v souladu s jejich výrobkovými normami, jsou z tohoto požadavku vyňaty.
• Ochrana proti zbytkovému napětí: Živé části se zbytkovým napětím vyšším než 60 V po odpojení napájecího napětí musí být vybíjeny na 60 V nebo méně po dobu 5 s po odpojení napájecího napětí za předpokladu, že tato rychlost vybíjení nenarušuje správnou funkci zařízení. Tento požadavek se nevztahuje na součásti s uloženým nábojem 60 μC nebo méně. V případě zástrček nebo podobných zařízení, jejichž vyjmutí vede k obnažení vodičů (například kolíků), nesmí doba vybíjení na 60 V překročit 1 s. Poznámka: U měničů a stejnosměrných přípojnic je doba vybíjení obvykle delší než 5 s.
• Měření teploty a atmosférické vlhkosti: Bezchybná provozní spolehlivost všech elektrických zařízení musí být ověřena před provedením zkoušek, během nich a po nich při atmosférických teplotách v rozmezí +5 °C až +40 °C a při relativní vlhkosti vzduchu 50 % při teplotě nejvýše +40 °C. Tato měření lze pomocí přístroje PROFITEST PRIME provádět také nekomplikovaným způsobem, a to připojením kombinovaného čidla teploty/vlhkosti.

VYHODNOCENÍ A DOKUMENTACE

Dokumentace o zkouškách vypracovaná podle normy ČSN EN 60204 1 obsahuje informace o zkušební laboratoři, inspektorovi a datu zkoušek, označení protokolů o naměřených hodnotách, zkoušených zařízeních a strojích, měřicích a zkušebních přístrojích použitých k tomuto účelu a vyhodnocení výsledků zkoušek. Vizuální prohlídka, zkoušené obvody, měřicí body PE a výsledky zkoušek jsou zdokumentovány ve zkušebním protokolu pro počáteční zkoušky a výsledky požadovaných zkoušek a měření jsou zaznamenány pro každý zkoušený obvod spolu s příslušným ochranným zařízením.

CO VÁM MŮŽEME NABÍDNOUT:

IZYTRONIQ: Nový rozměr zkušební technologie
Pro zjednodušení zkušebních sekvencí a požadavků na dokumentaci lze naměřené hodnoty načítat do vyhodnocovacího softwaru IZYTRONIQ z přístroje PROFITEST PRIME pomocí funkce push/print přes rozhraní Bluetooth a USB a kombinovat je s výsledky měření z jiných přístrojů.

Prostřednictvím softwaru lze zadávat kompletní zkušební registry - od celého systému až po jednotlivé měřicí body - a definovat a ukládat tak zkušební sekvence a kroky a dokumentovat je auditovatelným způsobem.